Historie

Začátky

V České republice se těší rally značné popularitě, svojí návštěvností jednoznačně převyšují ostatní automobilové disciplíny. Jednu rychlostní zkoušku vidí mnohem více diváků než okruhový šampionát za celý rok. A není divu. Příznivci rychlých kol chtějí vidět upravené speciály z bezprostřední blízkosti, v atraktivních zatáčkách, na šotolině, sněhu, blátě atd. A to vše jim může poskytnout pouze rally.
Jméno firmy JOKA se začalo v rally objevovat v roce 1993 jako sponzor jedné z našich nejrychlejších, nejzkušenějších a nejpopulárnějších posádek Karel Trojan – Pavel Šlemín. Vzájemná spolupráce dospěla v roce 1995 k vytvoření AK JOKA TEAMu. V té době startovaly pod hlavičkou AK JOKA TEAMu už tři posádky, které se střídaly na jednom voze Škoda Favorit ve skupině A. Byla to již zmíněná posádka Karel Trojan – Pavel Šlemín, dále mladá a talentovaná posádka Karel Trojan jun. – Dan Vodička a nakonec, pro radost jezdící Tomislav Vodička, který si od Karla Trojana nepůjčoval pouze vůz, ale také spolujezdce Pavla Šlemína.

I když se kolem teamu samozřejmě pohybuje mnoho lidí, celé dění se točí především kolem dvou jmen – Trojan a Vodička. To je patrné již z úvodu. Všechno začalo vlastně hodně nenápadně, když v roce 1993 přispěl Tomislav Vodička svému kamarádovi Karlu Trojanovi sen. něco peněz na závody. První závod roku se jel v Klatovech, tedy ve městě kde sídlí továrna JOKA, kterou v té době Tomislav Vodička zrestituoval. Spolupráce na této bázi pokračovala až do konce sezóny 1994. Právě v tu dobu do hry vstupuje další Trojan – Karel jun. Jeho start na Rally Dukovany dopadl nad očekávání dobře a proto se rozhodlo, že by měla další sezóna vypadat trochu jinak.

Tím vzniká AK JOKA TEAM, který si dává za úkol hlavně podporu Karla jun. V tomto roce se na scéně objevuje další Vodička – syn Tomislava Vodičky Dan, který usedá na horké křeslo vedle mladého Karla. Sezóna byla trochu hektická, protože se o jeden vůz střídaly tři posádky. Byl to rok seznamovací ( nový tým, nové posádky ), ale přesto posádky dosáhly mnoha pěkných výsledků, které rozhodly o tom, že má význam v rozvoji týmu pokračovat v roce 1996.

Aby mohla posádka mladíků naplno rozvinout svůj talent, zakoupil jim Tomislav Vodička druhého favorita (* 1988), který se později stane legendou. A tak je tento rok první ve kterém se dá hovořit o týmu, kde je nejen více posádek, ale také více nabroušených závodních speciálů. Starty Trojana sen i Tomislava Vodičky jsou spíše sporadické a všechno směřuje k maximální podpoře juniorů. Ti se dokáží prodrat během sezóny třikrát na stupně vítězů ve třídě, která je v té době hodně prestižní (Ado1300). Celkově z toho bylo páté místo ve třídě a také vítězství v přeboru ČR, kterého se zúčastnilo bezmála čtyřicet posádek.
Rok 1997

Za výsledky dosažené v předcházejícím roce byla posádka mladíků v roce 1997 zařazena do Českého národního týmu s úkolem, umístit se co nejlépe v seriálu závodů Zóny střední Evropy (ZsE). Na začátku sezóny startovala posádka s vypůjčeným vozem Škoda Felicia Lxi. Tento vůz však musela po třech závodech vrátit. Proto se junioři na dalším závodě objevili se starým Favoritem. Ač se podle výsledků zdálo, že i se starým vozem bude posádka stačit moderní technice, bylo jasné, že Favorit už nemůže nejrychlejším stačit. Proto vedení týmu zakoupilo Škodu Felicii KIT CAR, kterou v roce 1996 vodil po okruzích L. Regerzieger. Přestavba vozu na rally proběhla v rekordním čase a poprvé se vůz představil na pátém závodě MČR ve Vyškově.
V této sezóně dojela posádka v mistrovství ČR osm a v ZsE pět závodů. V mistrovství ČR se dokázala prosadit na stupně vítězů na každém závodě. Především s Favoritem to byl skvělý počin, protože s ním dokázala porážet nejenom „úzké“ Felicie, ale i KIT CARy. Nejlepšími výsledky ve třídě byly nejenom vítězství v Blovicích, Třebíči a německém Straubingu, ale také druhé místo s Favoritem v Českém Krumlově. Tady za sebou nechal KITy dokonce dva. Posádka se také výrazně prosadila v prestižní formuli 2 (vozy s jednou poháněnou nápravou), kde mladíci skončili na šestém místě. Výborné výsledky a patnácté místo absolutně zajistili juniorům prioritu pro nadcházející sezónu. Podobně jako doma se juniorům dařilo i v Zóně střední Evropy.

Rok 1998

Rok 1998 je v historii JOKA TEAMu ve znamení velkých událostí. Za prvé do týmu přibývá další Trojan, tentokráte něžného pohlaví a tedy s dodatkem -ová, dcera Karla staršího Katka. Za druhé – vedení týmu se dohodlo na spolupráci s týmem JM Engineering, která pronajímá špičkové vozy Toyota Celica a mladý Karel tedy dostává šanci ukázat co v něm opravdu je. Po počátečních nezdarech – ono není jednoduché přesednout z relativně slabé škodovky do nadupaného speciálu s pohonem všech kol – které s sebou přinesly šrámy na voze i psychice posádky, se polovině roku vše v dobré obrátilo a posádka se začala pravidelně prosazovat mezi absolutní elitu. A tak po třech haváriích přišli čtyři umístění mezi elitní pětkou a sezóna se uzavírá s tím, že byla náročná ale úspěšná. Celkové deváté místo jasně ukazuje posun mezi elitu. A za třetí – právě tento rok vstupuje týmová Škoda Favorit mezi české legendy. V době kdy se užívají označení vozů KIT CAR nebo WRC a starých Favoritů valem ubývá, daří se rodině Trojanů husarský kousek. Vyhrávají s tímto „veteránem“ dva závody mistrovství Evropy. Nejprve Karel sen. na uklouzané Šumavě ukazuje soupeřům, že na této soutěži nezáleží tolik na síle vozu, ale především na zkušenostech. A těch má na rozdávání (první závod Karla sen. se datuje do roku 1966!).
To samé se daří na Bohemii juniorům. Tento závod jistě stojí za podrobnější popis. Původně měla posádka startovat s Toyotou a s tím jela na Bohemku trénovat. V poslední den tréninku se dozvěděli, že Toyota nebude na závod k dispozici a proto odjeli se smutkem v očích domů. Nálada byla na bodu mrazu a šéf týmu Tomislav Vodička přišel s nápadem, který se ukázal být dokonalý. „Kluci pojedou s Favoritem“ zněla tato myšlenka. Mladíkům se do toho moc nechtělo, ale nakonec vytáhli starouška ze stodoly, slušně se zeptali pavoučků, jestli by si na víkend nenašli náhradní ubytování, narychlo opravili brzdy a vyrazili na přejímku. Cestou se rozhodli, že nepojedou na výsledek, ale pro radost sobě i diváků a toho se také důsledně drželi. Vzhledem k tomu, že byli původně přihlášeni s Toyotou měli startovní číslo 12 a to jim zůstalo. A na technické přejímce se začali dít věci! Divili se skoro všichni, ale polská posádka st. č. 13, která jela s Toyotou, byla na pokraji infarktu. Hlavně pilot, který neustále koukal na naše číslo a jeho, rozhazoval rukama a pořád někam telefonoval. Samotné závody měly velice zajímavý průběh. První den junioři vůbec nekontrolovali časy soupeřů až do doby, kdy přišla na řadu známá rz Kuřivody. V cíli této rz totiž zjistili, že nejbližší soupeř ve třídě na ně ztrácí 15sec, druhý 25sec a ostatní 40sec a více. Vsadili tedy hlavně na tři průjezdy této těžké a rozbité rz a vyplatilo se. Právě zde nadělili svým souperům „takovej ranec“, že jim to stačilo k vítězství. Zde byl také základ úspěchů v druhé polovině sezóny.

Rok 1999

Před sezónou 1999 se vedení týmu rozhodovalo, s jakým vozem startovat. Toyota byla výborným nářadím, ale finančně hodně náročným. Pronájem je sice výhodný v tom, že se nemusíte o nic starat, ale stojí moc peněz. Proto se tým poohlížel po koupi konkurence schopného vozu. Volba padla na Ford Escort RS Cosworth, který po našich tratích vodil Martin Severa. Vůz prošel repasí a mohlo se směle vyrazit na závody. Na prvním podniku, kterým byla tradičně Rally Šumava, se projevilo ještě pár závad, které se podařilo odstranit a mohla naplno začít nejúspěšnější sezóna JOKA TEAMu. Posádka Trojan jun. – Vodička se s Fordem zúčastnila třinácti závodů u nás i v zahraničí a jedenáctkrát viděla cíl. To svědčí o velké spolehlivosti vozu. Nejlepšími výsledky tohoto roku byla vítězství v Blovicích a Příbrami, druhé místo na Ina Delta Rally v Chorvatsku a třetí místa v Třebíči a v Senici na Slovensku. Tím se tato mladá talentovaná posádka prosadila mezi absolutní českou elitu a zakončila rok na vynikajícím třetím místě. V Zóně střední Evropy to bylo ještě lepší a před mladíky byl pouze polský sřelec J. Kulig. Výbornou sezónu měla i Katka, která startovala převážně v zahraničí v Mitropa Cupu. Jela s vozem Daewoo Lanos italského týmu Abaco Motori a na sedadle spolujezdce se vedle Katky vystřídaly M. Fadrná, Z. Rajchmanová a především M. Cvrčková, takže Katka nasbírala mnoho cenných zkušeností od těchto zkušených spolujezdkyň. Svojí první kompletní sezónu za volantem soutěžního vozu zakončila vítězstvím v soutěži juniorů a v dámských posádkách. Na nováčka v automobilových soutěžích vynikající výsledek!
A tak z kamarádské výpomoci vzniklo něco čemu se dnes říká profesionální tým, který má za sebou řadu výborných umístění a ambice prosadit své posádky do evropských či světových soutěží.

Rok 2000

To, že není každý rok posvícení poznali členové JOKA TEAMu v sezóně 2000. Na začátku vypadalo vše velice dobře. Trojan jun. dostal do rukou Toyotu Celicu GT4, kterou tým zakoupil ze zlínského JM Engineeringu. Úkol zněl jasně: udržet se v elitní pětce českého mistrovství. Katka také přezbrojila. Dostala k dispozici z Itálie Daewoo Lanos ve skupině A. Jejím úkolem bylo sžít se s vozem a umístit se co nejvýše ve své třídě A do1600. První problém nastal hned na Rally Šumava. Tým Abaco Motori nestačil připravit Katce vůz a ta musela startovat s loňským enkem. Tomu se bohužel porouchala hned první den kastle a bylo po závodech. Karel jun. jel jako v ohni a druhý den se dostal dokonce do vedení! Tam se dostal především díky chybujícímu M. Dolákovi, který jel z Toyotou Corollou WRC. Ten se ale vrátil záhy do vedení. Nakonec tedy zbyl na Karla souboj o druhé místo se zkušeným matadorem L. Křečkem. Tento boj mladíci neustáli hlavně psychicky a prohráli s ním o neuvěřitelné 0,3 sec!!! Pro Katku znamenal špatný start smůlu pro zbytek sezóny. Bilance – sedm nedokončených závodů ( 5x technická závada, 2x havárie ) a pouze pět dojetých hovoří za vše. A bylo jedno jestli Katka startuje s vozem Daewoo Lanos skupiny A i N nebo se starým Favoritem. Když se smůla lepí na paty nepomůže ani legendární vůz. Nadějně vypadal konec sezóny, když na posledních závodech třech závodech viděla Katka vždy cíl. Věřme, že tuto sérii v roce 2001 co nejvíce prodlouží. Naproti tomu Karel mladší měl velice dobrou sezónu a až do Barum Rally to vypadalo, že bude bojovat znovu o stupně vítězů. Ale právě na nejprestižnější a nejdůležitější soutěži si vybrala posádka mladíků smůlu. Hned na startu první rz začala jet Toyota na tři válce. Na vině byl propálený ventil motoru. S tímto hendicapem jela posádka celou první etapu. Tu dokončila na šestém místě, což bylo v daný okamžik a v dané konkurenci výborné a na hranici možností. Druhý den vstávali mladíci s tím, že stačí jen udržení šesté pozice. Nestačili však ani odstartovat do první rz a auto se zastavilo definitivně. Vše si mladá posádka vynahradila na posledním závodě mistrovství ČR – Rally Příbram. Ve výborné konkurenci ( mj. tři vozy kategorie WRC ) dokázala posádka, po nejlepším výkonu roku, dokončit závod na druhém místě. Ani tento výsledek však nestačil na obhájení loňského třetího místa. Avšak v dané konkurenci má čtvrté místo stejnou hodnotu jako výsledek roku 1999.

Rok 2001

Rok 2001 můžeme bez nadsázky nazvat revolučním. V automobilových soutěžích pořádaných na území České republiky se poprvé sešlo historicky neuvěřitelných 8 vozů specifikace WRC, tedy vozů té nejvyšší možné kategorie, které bojovaly o absolutní pořadí. Posádka JOKA Teamu zůstala i tentokrát věrná svému speciálu Toyota Celica GT Four ve skupině A.
V této konkurenci se zdálo, že není možné s vozem skupiny A promlouvat do první pětice absolutního pořadí. Mladý Karel však ukázal, že je to jenom teorie, a na prvních dvou podnicích MMČR ( Rally Šumava a Valašská rally) skončil shodně na výborném čtvrtém místě. A to na Šumavě přišel o možnost bojovat o třetí místo až v půlce druhého soutěžního dne kvůli defektu. Sám Karel ovšem sportovně dodává, že by pravděpodobně V. Pechovi s Toyotou Corollou WRC nestačil. Na valašsku prohrál stupně vítězů s M. Gargulákem (Mitsubishi Lancer EVO VI.) o pouhých 16 vt. Nešťastným se ukázal být třetí závod v Českém Krumlově, kde mladíci ve vysoké rychlosti cca 170 km/h havarovali (nikomu se naštěstí nic nestalo). Nutno podotknout, že to byla první havárie od Rally Vyškov 1998, a to je úctyhodná série bez nehody. Následovalo šesté místo na Rally Bohemia a potom přišel vrchol v podobě neuvěřitelně skvěle obsazené Barum rally. Na startu se sešlo 14 vozů WRC a jim „příbuzných“! V této konkurenci byla asi drzost myslet na umístění do desátého místa, nicméně zdravá drzost je třeba, a proto si JOKA Team tento cíl pro Barumku určil. A ukázalo se, že naprosto oprávněně. Od samého začátku soutěže se posádka pohybovala mezi sedmým a devátým místem a za celou soutěž nevypadla z první desítky. Výsledné osmé místo je proto nesporným úspěchem a kolem trati jsme často mohli slyšet slova uznání. Sedmé místo na dalším závodě – Rally Příbram – bylo trochu zklamáním, ale vzhledem k tomu, že na prvních šesti místech skončily posádky s vozy WRC, byl neúspěch hodně relativní.
Následovala událost, která všechny členy týmu a nejen je, zaskočila a zarmoutila. Zemřel spoluzakladatel a duše JOKA Teamu pan Tomislav Vodička. V této situaci bylo nutno řešit co dál, jestli bude tým pokračovat a jak. Členové týmu se rozhodli, že poslední závod MMČR Karel Trojan absolvuje na počest a památku šéfa týmu a to i přes to, že nebyla tou dobou k dispozici osvědčená Toyota Celica. V Třebíči se proto diváci dočkali dvou změn: a) Karel odstartoval s vozem Ford Escort MAXI KIT, tudíž s „dvoukolkou“, b) na sedadle spolujezdce vystřídal Dana Vodičku Honza Možný. Nově vytvořená posádka se prezentovala dobrým výkonem (3. místo v F2). Tento výsledek nebyl v daný okamžik vůbec podstatný, i když nakonec ovlivnil celkové umístění – šesté místo v absolutním pořadí MMČR.

Rok 2002

Rok 2002 se dá nazvat rokem plným změn, splněných cílů i mírných zklamání. Začít nejde ničím jiným než prosincem roku 2001. Tehdy před Pražským rallysprintem Joka rally team pořádal tiskovou konferenci, na které představil hned několik novinek pro rok 2002. Tou první a zcela zásadní změnou byl přechod na vůz nejvyšší kategorie WRC, konkrétně Toyota Corolla z dílen JM engineeringu. Karel Trojan, který po tomto voze toužil již dvě sezóny před tím, měl tedy důvod k plné spokojenosti. Druhou změnou byla změna spolujezdce. Dana Vodičku vystřídal pro rok 2002, Jan Možný. Třetí změnou v týmu bylo nové logo, které jak se v průběhu sezóny zažilo lidem kolem rally a nejen kolem nich se stalo nedílnou součástí týmu do dalších let. Příjemný byl i příchod patronky týmu herečky Jitky Schneiderové, která do týmu vnesla spoustu dobré nálady a hlavně optimismu.
První závod Rally Šumava nemohl dopadnout lépe! Posádka Joka rally týmu v domácím prostředí vyhrála absolutně!
Ve druhém závodě sezóny, na Valašské rally ve Vsetíně ukázala štěstěna odvrácenou tvář, když na nejdelší rychlostní zkoušce zvané Bystřička vinou defektu spadla posádka Trojan-Možný ve výsledcích až na sedmé místo.
Rally Český Krumlov je velmi krásná, ale taky velmi zrádná soutěž a posádka poznala hořkost této rally v podobě havárie na jednom z horizontů RZ 2, po které byl vůz neschopný další jízdy a posádka byla nucena odstoupit. Karlu Trojanovi se tak nepodařilo dokončit tuto soutěž již podruhé za sebou.
Z důvodů finančních potíží byl Joka Rally Team nucen vynechat Bohemia rally, ale na Barum rally, prvním třídenním podniku s koeficientem 20 v České republice už nechyběl. Ve skvělé konkurenci českých a zahraničních posádek se JTR umístil na velmi pěkném osmém místě absolutně, když se před naší posádkou umístily pouze tři posádky našeho mistrovství.
Rally Příbram, jejíž tratě vedly částečně v okolí Karlova domova, byla ve znamení změny vozu. Posádka startovala s vozem Škoda Octavia WRC EvoII. Celkové páté místo znamenalo další příděl bodů do celkového hodnocení mistrovství ČR.
Rozhodnout o splnění vytčeného cíle pro sezónu 2002 měla Horácká rally v Třebíči. Posádka díky podpoře Barum týmu měla k dispozici v tu dobu již mistrovský vůz Václava Pecha FORD FOCUS WRC. Soutěž se podařilo dokončit na třetím místě absolutně a tím i splnit cíl pro tuto sezónu, umístit se do třetího místa v absolutní klasifikaci MMČR !
Sezóna plná zvratů a finančních potíží nakonec dopadla dobře a cíl byl splněn. Nyní se můžeme těšit na sezónu další, která rozhodně nebude lehčí než ta letošní.